PLEASE NOTE:
You are using an outdated browser that is no longer suitable for modern web standards.
Please update (or change) your browser to view our site as it is intended to be seen. Thank you.

Kolposkopickou expertízu provádějí gynekologové specialisté s funkční licencí kolposkopické expertízy.

Kolposkopická expertíza je nebolestivé vyšetření děložního čípku optickým vyšetřovacím přístrojem s aplikací speciálních vyšetřovacích roztoků s použitím světelných filtrů se stanovením klinické diagnózy většinou spojené s cílenými odběry tkáňových vzorků. Celé toto vyšetření trvá 10 minut, není bolestivé a je dobře snášeno.

kolposkopická expertíza

Kolposkopická expertíza je důležitým článkem v diagnosticko terapeutickém algoritmu přednádorových stavů. Při popisu nálezu je používaná mezinárodní klasifikace popisující celkovou hodnotitelnost, eventuálně limitace vyšetření. po aplikaci 5% kyseliny octové a Lugolova roztoku rozlišuje normální a abnormální nálezy s jejich dalším členěním na přednádorové stavy nízkého stupně, vysokého stupně a změny nadorové. Při vyšetření se hodnotí lokalizace a velikost léze, charakter, intenzita a délka přetrvávání aceto pozitivity, které jsou výrazem závažnosti léze. Dalším hodnotícím kritériem je cévní vzorec, který může být fyziologický nebo patologický, s nálezem zvláštních abnormálních vzorců, jejichž míra nepravidelnosti odlišuje jednotlivé stupně  přednádorových stavů.

 ABNORMÁLNÍ NÁLEZY
 Rio de Janeiro 2011

abnormální nálezy Rio de Janeiro 2011
kolposkopická expertíza

Konečná diagnóza je stanovena na základě syntézy kolposkopického vyšetření, cytologie, biopsie a HPV DNA testu a v doporučení jsou zohledněny kromě závažnosti přednádorového stavu také přítomnost buněčných markerů a další okolnosti jako věk ženy a její koncepční plány.

kolposkopická expertíza
kolposkopická expertíza
kolposkopická expertíza

Onkologická cytologie je hlavní screeningovou vyšetřovací metodou, která mikroskopicky hodnotí změny jader buněk děložního čípku získaných odběrem z povrchu čípku špátlí a z hrdla děložního kartáčkem. Abnormalita cytologického vyšetření je nejčastějším důvodem odeslání pacientky ke kolposkopické expertíze. Je na ošetřujícím gynekologovi, zdali  provádí další diagnostiku sám nebo využije konziliárních služeb specialisty. Z vlastní dlouholeté praxe vím, že i pod nezávažnými cytologickými nálezy ASCUS, AGC-NOS se mohou skrývat závažnější změny i změny nádorové. Senzitivita cytologie čili pravděpodobnost, že změna bude zachycena je při jednom vyšetření 60–70 %.

 CYTOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ

cytologické vyšetření

Základním cytologickým vyšetřením je konvenční cytologie s nátěrem buněk na podložní sklo, je možné provést cytologické vyšetření v tekutém médiu, při kterém je odebraný materiál přenesen do speciální lahvičky s tekutinou a je zpracováván v laboratoři centrifugací, je zbaven příměsí krve a buněčné drti a nanesen na podložní sklíčko v jedné tenké vrstvě. Hlavní výhodou této metody je možnost provedení dodatečných vyšetření k identifikaci virových DNA, eventuálně buněčných markerů důležitých při obraně proti rakovině.

 LSIL

zvětšeno 400 x

LSIL

 HSIL
⁤těžká dysplázie

zvětšeno 400 x

HSIL těžká dysplázie

 SPINOCELULÁRNÍ KARCINOM

zvětšeno 1000 x

spinocelulární karcinom

Onkologická cytologie je vysoce specifická, což znamená že diagnostikované buněčné změny skutečně odpovídají přednádorovým nebo nádorovým změnám, je však málo senzitivní kdy 15 až 40 % přednádorových změn může při jednorázovém odběru uniknout. Senzitivita se zvyšuje periodickým opakováním odběru, adekvátním odběrem obsahujícím jak dlaždicové buňky z povrchu čípku, tak i žlázové buňky z hrdla děložního.

Zhruba 80 % přednádorových změn vychází z dlaždicových buněk po vrchu čípku, 20 % ze žlázek děložního hrdla u nichž je klinická i mikroskopická diagnostika obtížnější.

Diagnostika nových molekulárních markerů přednádorových stavů děložního čípku umožňuje detekovat na straně agresora rizikové genotypy lidských papillomavirů nebo u napadeného jedince detekovat funkčnost ochranných genů nebo přítomnost onkogenů spojených s procesem pokračování změn přednádorových k nádoru.

Detekce DNA HPV je v současnosti nejlépe prozkoumaným a používaným biomarkerem. Kromě nejrozšířenějšího testu Hybride capture systém 2 je nově možno použít COBAS test HPV, který je schopen detekovat 14 vysoce rizikových genotypů HPV a zvlášť detekovat 2 nejrizikovější typy 16 a 18, které jsou odpovědny za 70 % všech případů rakoviny děložního čípku.

Od 1. 1. 2021 může být ženám od 35. do 45. roku věku, v rámci gynekologického prevetivního ročního vyšetření, odebrán ze sliznice děložního čípku vzorek na průkaz rizikových genotypů HPV. Ženám této věkové kategorie je tento odběr hrazen ze zdravotního pojištění.

Druhou skupinou nových diagnostických metod je detekce buněčných markerů na straně napadeného jedince, které jsou spojeny s procesem vývoje přednádorových změn ve zhoubný nádor.

Protein KI 67 je bílkovina, která je exprimována u přednádorových stavů jako odraz zvýšeného buněčného dělení a má význam v odlišení přednádorových změn od změn reaktivních a reparačních.

Protein p53 a pRB jsou bílkoviny jejichž chybění nepřímo prokazuje zvýšený výskyt virových onkoproteinů E6 a E7 a u přednádorových stavů vyššího stupně svědčí pro vyšší pravděpodobnost přechodu v nádor.

Protein p16 je tumor supresorový inhibitor kináz, který lze ve zvýšené míře prokázat při deregulované produkci virového proteinu E7. Je přítomen ve většině případů přednádorových stavů vyššího stupně a jen u malé části přednádorových změn lehkého stupně. V případě pozitivity u přednádorových změn lehkého stupně to znamená větší pravděpodobnost přechodu do přednádorových stavů vyššího stupně.

K průkazu účinnosti nádorové brzdy, respektive zablokování tumor supresorových genů MAL, CADM 1 a miR124-2 stanovením úrovně metylace regulačních oblastí těchto genů slouží PreCursor – M kit. Bylo prokázáno, že tyto ochranné geny brání rozvoji rakovinového bujení. V případě, že dojde k jejich zablokování je antionkogenní ochranná funkce potlačena a je možné predikovat reálné riziko rozvoje rakoviny děložního čípku.

V případě přednádorových stavů vyšších stupňů, v situacích, kdy je nepravděpodobné, že může dojít k vymizení přednádorového stavu nebo při diagnostických rozpacích, kdy se přednádorový stav schovává do kanálu děložního hrdla je doporučena chirurgická léčba, která spočívá ve vytnutí konusu děložního čípku, jehož velikost a tvar závisí na velikosti a lokalizaci přednádorového stavu.

Proto se tato operace nazývá konizace. Rozhodnutí o této operaci by měl provést kolposkopický expert.

Tato operace trvá v průměru 5 minut a lze jí provést ambulantně v celkové nebo lokální anestézii. Celková anestezie spočívá v nitrožilním podání šetrného anestetika lékařem anesteziologem, po kterém za pár vteřin usínáte a za pár minut po operaci se probouzíte.

Po kontrole lékařem na dospávacím pokoji můžete v doprovodu odejít. Při lokální anestezii se vpichem anestetika do děložního čípku znecitlivuje místo operačního výkonu, pacientka zůstává při vědomí ale operaci nevnímá bolestivě. Výběr způsobu anestezie závisí na klinickém nálezu a preferenci pacientky.

Při konizaci se používají různě tvarované elektrokoagulační kličky, které řežou tkáň a zároveň staví krvácení a mají výhodu lepší kontroly operačního krvácení. po operaci probíhá 4-6 týdnů hojení ranné plochy, které je provázené slabším krvácením z rodidel a po celou dobu hojení až do následné kontroly je nutno dodržovat určitá omezení, která jsou zaměřena na snížení pravděpodobnosti infekce a krvácení. Žena může vykonávat běžnou činnost, pokud nemá fyzicky náročnou práci může chodit do práce, v opačném případě je vhodné vystavení krátkodobé pracovní neschopnosti. Během hojení by žena neměla mít pohlavní styk, koupat se ve vaně či bazénu, neměla by zvedat těžká břemena, jezdit na kole a vynechat veškeré sportovní aktivity.

Jako každá operace má i konizace své možné komplikace, které jsou však málo časté a většinou se jedná silnější krvácení, které je nutno ošetřit opětovně koagulací nebo naložením stehu na krvácející místo.

Za 2-3 týdny po operaci je provedeno kontrolní pooperační vyšetření a konzultace definitivních mikroskopických výsledků, které většinou znamenají vyléčení ženy. Kontrolní odběr na cytologické vyšetření by neměl být proveden dříve než za 4-6 měsíců neboť může být zkreslen procesem hojení na buněčné úrovni.

 INFORMOVANÉ SOUHLASY S VÝKONEM KONIZACE

Screening je definován jako plošně prováděné vyšetření zaměřené v onkologii na diagnostiku přednárových subklinických změn nebo časných stádií nádorů. Screeningové vyšetření musí splňovat určitá kritéria. Musí se jednat o závažné poměrně časté onemocnění, musí existovat jednoduchý cenově přijatelný a reprodukovatelný test a v případě potvrzení nálezu musí být jednoduchá léčebná metoda.

V současnosti existují v onkologii tři screeningové programy, mamografie v prevenci nádoru prsu, test okultního krvácení v prevenci nádorů střev a cytologické vyšetření v prevenci rakoviny děložního čípku.

Na začátku roku 2008 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví ČR celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt  karcinomu děložního čípku. Pravidelné preventivní prohlídky jsou pro ženy nejdostupnější ochranou před onemocněním zhoubnými nádory. Hlavním záměrem ministerstva je nabídnout ženám kvalifikovaná preventivní vyšetření děložního čípku v akreditovaných laboratořích splňujících kritéria moderní diagnostiky. 

Cytologický screening dokáže významně snížit počet případů rakoviny děložního čípku, efektivita tohoto programu závisí na počtu žen docházejících na roční preventivní prohlídky.

screening

Při vzniku přednádorového stavu a zhoubného nádoru děložního čípku hraje klíčovou úlohu infekce lidským papilomavirem (HPV), která se přenáší převážně pohlavním stykem.

V dnešní době známe více než 140 typů, z toho 40 genotypů infikuje anogenitální oblast. Podle genových sekvencí DNA, které jsou odpovědné za onkogenní potenciál - tedy pravděpodobnost vývoje změn přednádorových ve zhoubný nádor, byly rozlišeny typy nízce, středně a vysoce rizikové.

Detekce DNA HPV je v současnosti nejlépe prozkoumaným a používaným biomarkerem. Kromě nejrozšířenějšího testu Hybride capture systém 2 lze nově možno použít COBAS test HPV, který je schopen detekovat 14 vysoce rizikových genotypů HPV a zvlášť detekovat 2 nejrizikovější typy 16 a 18, které jsou odpovědny za 70 % všech případů rakoviny děložního čípku.

 LIDSKÝ PAPILOMAVIRUS

lidský papilomavirus

Patogenní HPV viry si v průběhu dlouhého období vzájemných interakcí vyvinuly řadu způsobů, jak uniknout imunitnímu dozoru. Virový patogen je schopen velmi efektivně manipulovat s obrannými mechanismy člověka a vnášet do obranných struktur dezinformace, které využívá pro svou replikaci a šíření. HPV je necytopatický virus, který nezpůsobuje virémii, replikuje se skrytě a infekce HPV nevede k intenzivní zánětlivé obranné reakci organismu, která je běžná u jiných virových infekcí. Původní představa, že v polovině případů je HPV infekce eliminována efektivním obranným zánětem do půl roku a v 90 % případů je eliminována do dvou let byla nesprávná a byla způsobena nedostatečně citlivými metodami detekce HPV. Obranné zánětlivé reakce nezajistí úplnou eliminaci HPV, která přetrvává v organismu v latentní podobě a v případě jakéhokoli oslabení imunity dojde k reaktivaci HPV infekce. Latentní HPV infekce a únik obraným mechanismům infikovaného jedince je příčinou možného rozvoje nádorového onemocnění. Pozdní důsledky latentní  HPV infekce zesilují vaginální dysbioza a jiné STD. V časné obraně proti HPV infikovaným buňkám představují cytotoxické mechanismy zprostředkované NK buňkami, které jsou společně s Th1 lymfocyty zdrojem INF gama, který patří mezi nejkomplexnější regulátory imunitní odpovědi.

 PREVALENCE HPV

prevalence HPV

Přítomnost HPV infekce je důležitým, ale ne zcela dostačující ke vzniku přednádorového stavu. za normálních okolností dokáží slizniční imunitní mechanismy tuto infekci kontrolovat a postižené buňky likvidovat. Sexuální styk je nejběžnějším způsobem přenosu genitálních typů papilomavirů, nepohlavní přenos však není vyloučen. Nosičství je nejvyšší mezi 20 -25 rokem a je úměrné počtu sexuálních partnerů. Mezi hlavní rizikové faktory HPV infekce a tedy i vzniku přednádorových změn sliznice čípku patří rizikové sexuální chování, imunosuprese, kouření, dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce a deficit antioxidantů ve stravě.

 INTERAKCE VIRU S HOSTITELSKOU BUŇKOU

interakce viru s hostitelskou buňkou

 PRŮBĚH HPV INFEKCE

průběh HPV infekce

 VIDEA

Poster
  • INFEKCE HPV
    Lidský papilomavirus proniká drobnými mikrotraumaty sliznice děložního čípku do bazálních vrstev buněk. Tam proniká přes buněčnou membránu do buňky, svléká svůj bílkovinný obal a vstupuje do jádra buňky, kde dochází k primární replikaci viru a množení virového genomu.
  • MNOŽENÍ HPV
    K další virové replikaci dochází při epiteliální diferenciaci – postupném přechodu buněk bazálních k intermediárním a k buňkám povrchovým. Zmnožený virový genom opět obléká svůj bílkovinný obal a uvolňuje se z infikovaných buněk sliznice děložního čípku. Takového postižené buňky jsou poté diagnostikovány v cytologických stěrech jako buňky dysplastické čili přednádorové.
  • IMUNITNÍ REAKCE
    Virová infekce vyvolává v organismu imunitní reakce, které jsou primárně na buněčné úrovni, kdy jsou infikované buňky rozpoznány a začíná proces jejich ničení. Jak tento souboj dopadne závisí na rizikovosti genotypu viru na straně útočníka a na kvalitě imunitních mechanismů na straně napadeného organismu. Původní názory, že se virové infekce organismus ve velké většině zbaví byla v posledních letech revidována.
  • VZNIK NÁDORU
    V případě nepříznivého vývoje dochází k integraci virové DNA do chromozomu hostitelské buňky, maligní konverzi se vznikem již nádorových buněk, porušením bazální slizniční membrány s prorůstáním do podkoží a možným šířením nádoru.

 PRŮBĚH HPV INFEKCE

průběh HPV infekce

 PROJEVY HPV INFEKCE

projevy HPV infekce

Papilomavirová infekce a jí odpovídající přednádorový stav nízkého stupně může sám bez léčebného zásahu vymizet, může přetrvávat v nezměněné podobě, nebo se může vyvíjet v přednádorový stav vyšších stupňů. Zhruba třetina přednádorových stavů lehkého stupně vymizí, čtvtina přechází ve vyšší stupně, zbytek zůstává bez změn. Z vyvíjejících přednádorových změn se v l0% vyvine přednádorový stav nejvyššího stupně a v 1% případů vznikne zhoubný nádor. Doba nutná ke vzniku zhoubného nádoru je průměrně 6-8 let, což je při dostupných diagnostických metodách doba dostatečná k zachycení změn přednádorových.

Cílená biopsie je odběr drobného milimetrového vzorečku tkáně speciálními klíšťkami při kolposkopické expertíze. 

Kolposkopický expert dokáže stanovit závažnost léze se značnou přesností, dokáže vybrat místa největšího postižení, ze kterých provede cílený odběr tkáně na histologické vyšetření.

Biopsie nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, anestesii, je většinou nebolestivá a pacientky ji velice dobře snášejí.

 INSTRUMENTÁRIUM PŘI KOLPOSKOPICKÉ EXPERTÍZE

instrumentárium při kolposkopické expertíze

Po odběru se může objevit slabé špinění a je doporučena 3 denní sexuální abstinence.

Biopsie je vyhodnocena v naší histopatologické laboratoři a výsledky jsou známy většinou do týdne.

Výskyt tohoto nádoru v České republice 3,6 případů na 100 tisíc žen, což v absolutních číslech znamená, že ročně bylo diagnostikováno 190 nových onemocnění s průměrným vělem 67 let a na toto onemocněním ročně umírá přibližně 95 žen.

Existují dva typy tohoto nádoru. První skupina je častější, objevuje se u starších pacientek s mediánem 65 let a vzniká nejčastěji na podkladě dermatózy zevních rodidel, méně často na podkladě diferencovaného typu přednádorového stavu (Vulvární Intraepiteliální Neoplázie, d –VIN) bez průkazu infekce lidského papilomaviru. Takovéto nádory jsou většinou jednoložiskové lokalizovány v oblasti velkých stydkých pysků v 70–80 %, 10–15 % v oblasti klitorisu a v 10–15 % v oblasti zadní komisury.

Druhá skupina, tvořících asi 15 % případů nádoru, postihuje mladší pacientky s mediánem 50 let. Jedná o nádory způsobené lidským papillomavirem na podkladě vulvární intraepiteliální neoplázie obvyklého typu (usual – VIN, u –VIN). Tento typ nádoru je většinou víceložiskový. u těchto pacientek jsou přítomny rizikové faktory související s vita sexualis a vždy je nutno vyloučit koincidenci s přednádorovým stavem děložního čípku.

Diagnostika a léčba je doménou onkogynekologů. Diagnóza je stanovena na podkladě vulvoskopie, vyšetření zevních rodidel pod zvětšením po aplikaci 5 % kyseliny octové, s odběrem cílené biopsie, dále stanovení HPV DNA pozitivity léze, palpačního a sonografického vyšetření inguinofemorálních lymfatických uzlin.

Hlavní léčebnou metodou je chirurgická léčba, u níž byl v posledních letech zaznamenán ústup od radikality jak v oblasti samotného nádoru tak v oblasti spádových tříselných mízních uzlin. v léčbě karcinomu zevních rodidel se uplatňuje koncept lymfatického mapování s vyšetřením nádoru nejbližší sentinelové uzliny a v případě její negativity odstoupení ododstraňování dalších uzlin, které je spojena s častými komplikcemi.

Prognóza je závislá na stavu lymfatických uzlin, často a to i po mnoha letech dochází k lokálním recidivám při negativních resekčních liniích, případná recidiva v třísle je téměř vždy fatální. Primární radiační léčba přichází v úvahu u velikých infiltrujících nádorů zasahujících na poševní stěny, adjuvantní radiační léčba snižuje riziko recidivy a je indikována u pacientek s pozitivní resekční linií nebo při pozitivitě lymfatických uzlin. v prvním stádiu je pětileté přežití 75 %, ve druhém stadiu 45 %, ve třetím stadiu 25 %, ve čtvrtém stadiu 5 %.

Melanom je druhým nejčastějším nádorem na vulvě s maximem výskytu v 6. a 7. deceniu. Tento nádor s agresivním biologickým chováním s tendencí k tvorbě mnohočetných metastáz i při malém primárním nádoru může vznikat na podkladě pigmentových névů tzv znamének nebo častěji bez souvislostí se znaménkem.

Klinická diagnostika je doménou onkodermatologů s dermatoskopickým vyšetřením a popisem pigmentového vzorce, od kterého vychází rozsah chirurgické intervence. v podstatě platí zásada, že každá pigmentová léze na zevních rodidlech by měla být vyšetřena onkodermatologem, který určí další postup. Biopsie z pigmentových lézí není vhodná. Histologická diagnostika je rozhodující pro stanovení rizikovosti nádoru a léčebný plán. Popis musí obsahovat velice podrobný popis (typ melanomu, tlouštku nádoru dle Breslowa, hloubku invaze dle Clarka, přítomnost ulcerace, neurotropismus, buněčný typ, mitotický index, proliferační index, angionivazi, lymfangioinvazi, satelity, lymfocytární infiltrát a imunohistochemické vyšetření).

éčba je primární chirurgická, nejčastěji radikální excize s 2 cm ochranným lemem s vyšetřením sentinelové lymfatické uzliny a v případě její pozitivity doplnění systematické disekce třísel. v adjuvantní léčbě je podle stádia nemoci indikována biologická léčba interferonem a nově v rámci klinických studií je vyhodnocována účinnost vemurafenibu. v případě metastazujícího melanomu přichází z léčebných možností v úvahu chemoterapie, nově byl registrován v této indikaci vemurafenib a ipilimumab.

Bazaliom je nejčastějším lidským karcinomem, tvořící tři čtvrtiny karcinomů kůže, se vyskytuje nejčastěji na slunci exponovaných oblastech, v oblasti zevních rodidel je méně častý. Vychází z buněk spodních vrstev anebo ze zevních obalů kořenů vlasových folikulů, je tvořen buňkami podobnými bazální vrstvě epidermis. Výskyt tohoto karcinomu výrazně stoupá s věkem a přestože UV záření je hlavním rizikovým faktorem, přibližně třetinu těchto nádorů nacházíme v místech malého nebo žádného dopadu UV záření.

Nádor se šíří přímo do okolní tkáně a nádorové buňky potřebují ke svému růstu okolní podkoží, což vysvětluje jeho malou tendenci k tvorbě metastáz krevní a lymfatickou cestou. Existují čtyři subtypy tohoto karcinomu, z nichž polovinu tvoří nádory s infiltrativním růstem a s vyšší tendencí k lokálním Nejčastějších místem postižení je ochlupená oblast velkých labií, pigmentace bývá variabilní. Subjektivně většinou nepůsobí obtíže, někdy svědí nebo po traumatu krvácí.

Léčba je většinou chirurgická, lokální excize s ochranným lemem 5-10mm v závislosti na histologickém subtypu nádoru. Pokud nelze chirurgickou léčbu uplatnit, je možno využít s dobrým efektem léčbu radiační.

Mezinárodní společnost pro studium nemocí zevních rodidel klasifikuje primární vulvární Pagetovu chorobu jako ne dlaždicobuněčnou intraapiteliální lézi vulvy, která není spojena s jiným karcinomem, která však může být spojena s lokální subepiteliální invazí s možností lymfogenního šíření. Pagetův karcinom je vzácným nádorem epitelu vývodu potních žláz s prorůstáním karcinomových buněk do epidermis a do konečných úseků žlázek.

Klinicky se onemocnění projevuje jako dosti ostře ohraničené většinou erytémové ložisko s povrchovými erozemi nebo s keratózou. Někdy může mít vzhled ekzému, mohou se vyskytovat hnědočerveně zabarvené léze s hyperpigmentovanými nebo depigmentovanými okrsky. Pokročilá stádia nemoci s invazivním růstem nádorových buněk mají vzhled infiltrovaných ložisek s hrbolky. Kožní léze se většinou vyvíjejí dlouhodobě, imitují zánětlivá nebo infekční onemocnění.

Nádor se šíří růstem do okolí, ale i krevní a mízní cestou. Podle histologických kritérií se extramamární Pagetova nemoc dělí na tři typy: intraepiteliální, intraepiteliální s invazí, intraepiteliální s ložiskovým adenokarcinomem ve spodině.

Základní léčbou je radikální chirurgická excise s ochranným dvoucentimetrovým lemem v případech plošně rozsáhlého postižení a tím nemožnosti radikální chirurgické léčby, lze použít léčbu radiační s poměrně dobrými výsledky. Chemoterapie nebývá příliš účinná. Prognóza onemocnění je dobrá pouze v případě záchytu intraepiteliální formy a nevelkého rozsahu, který umožňuje radikální chirurgickou léčbu. Sekundární malignity, zejména urogenitálního a gastrointestinálního traktu, popisované u těchto pacientů až v 50%, významně zhoršují dlouhodobou prognózu nemoci. Vzhledem k těmto faktům a rovněž vysokému riziku recidivy onemocnění je třeba pacienty s touto diagnózou celoživotně dispenzarizovat.

Jedná se o skupinu nádorů vycházejících ze žlázového epitelu Bartholiniho žlázy, malých vestibulárních žláz, periuretrálních Skeneho žlázek nebo anogenitálních žlázek připomínající mamární žlazový epitel. Lymfogenní šíření u těchto nádorů je poměrně časté, z tohoto důvodu je nutno v rozsahu chirurgické léčby uvažovat i o inguinofemorální lymfadenektomii.

Zhoubné nádory zevních rodidel vycházející s vazivového podkoží jsou raritní a nejčastěji je v dospělém věku diagnostikován leiomyosarkom. Jedná se většinou o agresivní nádor s velkou růstovou tendencí, kdy v době diagnozy má nádor více než 5 cm. Histologicky jde většinou o high grade sarkom s více než 10 atypickými mitózami na jedno pole, s výraznými jadernými atypiemi, koagulačními nekrózami a infiltrativním růstovým vzorcem.

Léčba je primárně chirurgická, radikální excize s 2cm ochranným lemem, bez regionální lymfadenektomie ale často s adjuvatní radiační léčbou.

Přednádorové stavy zevních rodidel jsou většinou bezpříznakové a často mohou uniknout klinické diagnostice. v některých případech žena sama upozorní na drobnou nerovnost v oblasti zevních rodidel, kterou si nahmatala při intimní hygieně. Klinická diagnostika je obtížná a vyžaduje provedení expertní vulvoskopie s aplikací speciálních vyšetřovacích roztoků, které zvýrazní ložisko přednádorového stavu a určí místo odběru tkáňového vzorku. Zkušený lékař s erudicí kolposkopické expertízy je schopen stanovit diagnózu i co se závažnosti stavu týká a indikovat rozsah chirurgického výkonu. Excize ložiska do zdravé tkáně bez většího ochranného lemu je většinou konečnou léčebnou metodou. Pacientka by však měla být celoživotně dispenzarizována neboť nejčastější příčinou vzniku tohoto přednádorového stavu je virová infekce s možným přetrváváním v okolí.

Přednádorové stavy zevních rodidel se podle konceptu vulvární intraepieliální neoplázie (VIN) na základě příčiny vzniku a vývoje dělí na VIN obvyklého typu (u-VIN,usual VIN) , který vzniká na podkladě infekce lidským papillomavirem a na častější diferencovaný VIN (d-VIN, diferentiate VIN), který má souvislost s gynekologickými dermatózami z kategorie lichenů. Zatímco u-VIN se vyskytují u žen mladších s anamnézou přednádorových stavů děložního čípku, často víceložiskově, d-VIN je nejčastěji diagnostikována u žen po přechodu, většinou jako jedno ložisko s větší tendenci k šíření nádoru do okolí i šíření mízními cévami.

Zhoubné nádory zevních rodidel tvoří  5 % gynekologických zhoubných nádorů. Prvotní příznaky se projevují dyskomortem, svěděním, objevuje se ohraničené ložisko ve formě vřídku nebo hrbolku, které může  později krvácet a způsobovat bolesti  z důvodu připojeného zánětu.  Karcinom vulvy je častější u starších žen, ale je na něj nutné myslet i u žen mladších. Každá pacientka po 45 roku věku s diagnostikovanou závažnou cervikální neoplázií nebo karcinomem cervixu, by měla být vyšetřena rozšířenou vulvoskopií s možností  odebráním tkáňové BIOPSIE a s možností DERMATOLOGICKÉ KONZULTACE. Tato komplexní diagnostika umožní rozlišení negativních kožních změn od stavů přednádorových a nádorových a vybrání správného léčebného postupu. Léčebné výsledky a prognózu pacientek lze zlepšit záchytem časných stadií nádorových onemocnění,  nebo ještě lépe změn přednádorových, což je možné pouze za předpokladu aktivní spolupráce praktických lékařů s gynekology, kteří v případě pochybností odešlou pacientku  ke konziliárnímu vyšetření do ambulance gynekologické dermatologie.

Povrch zevních rodidel je tvořen dlaždicovým epitelem, z tohoto důvodu je 80 % zhoubných nádorů tvořeno DLAŽDICOBUNĚČNÝMI KARCINOMY, druhým nejčastějším zhoubným nádorem je MELANOM, který představuje 8% nádorů, následuje BAZALIOM s 5%, PAGETOVA NEMOC s 3 % a raritní ADENOKARCINOMSARKOM.

Onkologická cytologie je hlavní screeningovou vyšetřovací metodou, která mikroskopicky hodnotí změny jader buněk děložního čípku získaných odběrem z povrchu čípku špátlí a z hrdla děložního kartáčkem. Abnormalita cytologického vyšetření je nejčastějším důvodem odeslání pacientky ke kolposkopické expertíze. Je na ošetřujícím gynekologovi, zdali  provádí další diagnostiku sám nebo využije konziliárních služeb specialisty. Z vlastní dlouholeté praxe vím, že i pod nezávažnými cytologickými nálezy ASCUS, AGC-NOS se mohou skrývat závažnější změny i změny nádorové. Senzitivita cytologie čili pravděpodobnost, že změna bude zachycena je při jednom vyšetření 60–70 %.

image

Základním cytologickým vyšetřením je konvenční cytologie s nátěrem buněk na podložní sklo, je možné provést cytologické vyšetření v tekutém médiu, při kterém je odebraný materiál přenesen do speciální lahvičky s tekutinou a je zpracováván v laboratoři centrifugací, je zbaven příměsí krve a buněčné drti a nanesen na podložní sklíčko v jedné tenké vrstvě. Hlavní výhodou této metody je možnost provedení dodatečných vyšetření k identifikaci virových DNA, eventuálně buněčných markerů důležitých při obraně proti rakovině.

image
image
image

Onkologická cytologie je vysoce specifická, což znamená že diagnostikované buněčné změny skutečně odpovídají přednádorovým nebo nádorovým změnám, je však málo senzitivní kdy 15 až 40 % přednádorových změn může při jednorázovém odběru uniknout. Senzitivita se zvyšuje periodickým opakováním odběru, adekvátním odběrem obsahujícím jak dlaždicové buňky z povrchu čípku, tak i žlázové buňky z hrdla děložního.

Zhruba 80 % přednádorových změn vychází z dlaždicových buněk po vrchu čípku, 20 % ze žlázek děložního hrdla u nichž je klinická i mikroskopická diagnostika obtížnější.

image

V současnosti se objevují NOVÉ DIAGNOSTICKÉ METODY, které umožňují třídit nejasné nebo omezeně hodnotitelné vzorky. Jejich užití by měl indikovat lékař s licencí kolposkopické expertízy.

PUBLIKACE

Vantuchová Y., Ševčík L.
Kožní oddělení FN Ostrava
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Agresivní chování nízce rizikového melanomu vulvy – od excize po totální exenteraci pánve.
Onkologie 2018, 12/(1): 17–20

Ševčík L.
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Inhibitory PARP v léčbě karcinomu ovaria.
Onkologická revue 2/2017 str. 38–45

Ševčík L., Škapa P., Vantuchová Y., Benčík V.
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
Kožní oddělení FN Ostrava
Laboratoř patologie, Ben labor, Ostrava
Dlaždicobuněčné prekancerózy vulvy. Historie a současný stav problematiky.
Čes. Gynek. 2016, Vol. 81, č. 3, str. 172–176

Ševčík L., Guňková P.
Onkogynekologické centrum, gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava, LF OU
Rektovaginální píštěl jako komplikace chirurgické léčby u pacientek s karcinomem rekta.
Onkologie 2015, 9/(6): 268–270

Ševčík L.
Léčba karcinomu ovaria v současnosti.
Onkologie, 2015, 9(4) 106–108

Afra Zaal1, Ronald P. Zweemer1, Michael Zikán2, Ladislav Dusek3, Denis Querleu4, Fabrice Lécuru5, Anne-Sophie Bats5, Robert Jach6, Libor Sevcik7, Petar Graf7, Jaroslav Klát7, Grzegorz Dyduch6, Silvia von Mensdorff-Pouilly8, Gemma G. Kenter8, René H. M. Verheijen1, David Cibula2.
1Division of Woman and Baby, Gynaecological Oncology, University Medical Center Utrecht, The Netherlands, 2Gynecological Oncology Centre, Department of Obstetrics and Gynecology, First Faculty of Medicine and General University Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic, 3Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno, Czech Republic, 4Institut Claudius Regaud, Toulouse, France, 5Université Paris Descartes, Sorbonne Paris Cité, Assistance Publique-Hôpitaux de Paris, European Georges-Pompidou Teaching Hospital, Paris, France, 6Jagellonian University Medical College, Krakow, Poland, 7University Hospital Ostrava, Czech Republic, 8Center Gynaecologic Oncology Amsterdam location VU University Medical Center, Amsterdam, The Netherlands
Pelvic lymphadenectomy improves survival in cervical cancer patients with low volume disease in the sentinel node; a retrospective multicentre cohort study.
Gynecologic Oncology, 2013

D. Cibula, N. R. AbuRustum, L. Dusek, M. Zikán, L. Sevcik, G. G. Kenter, D. Querleu, R. Jach, A. S. Bats, G. Dyduch, P. Graf, J. Klat, C. J. I. M. Meijer, E. Mery, R. Verheijen, R. P. Zweemer
Prognostic significance of low volume sentinel lymph node disease in early-stage cervical cancer.
Gynecologic Oncology, 2012 Mar, Volume 124, Issue 3, 496–501

D. Cibula, N. R. Abu-Rustum, L. Dusek, J. Slama, M. Zikán, A. Zaal, L. Sevcik, G. G. Kenter, D. Qerleu, R. Jach, A. S. Bats, G. Dyduch, P. Graf, J. Klat, C. J. I. M. Meijer, E. Mery, R. Verheijen, R. P. Zweemer
Bilateral ultrastaging of sentinel lymph node in cervical cancer: Lowering the false-negative rate and improving the detection of micrometastasis.
Gynecologic Oncology, 2012 Dec; 127(3): v462–6

Ševčík L.
Léčebné možnosti relabujícího karcinomu ovaria.
Remedia, -- ISSN 0862-8947 --, Roč. 22, č. 1 (2012), s. 86–93

Ševčík L.
Komentář ke studii.
Farmakoterapie, -- ISSN 1801-2009 --, Roč. 8, č. 2

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3, Jalůvková Z.1
Lymfatické mapování u karcinomu čípku děložního.
Klinická onkologie, 2008, roč. 21, č. 1, str. 26–30

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Lymfatické mapování a detekce sentinelové uzliny kombinovanou metodou pomocí nanokoloidu technecia Tc-99 a patentní modři u časných stádií cervikálního karcinomu.
Čes. Gynek. 2007, Vol. 72, č. 2, str. 120–125

Kraft O.3, Ševčík L.1, Klát J.1, Čuřík R.2
Detection of sentinel lymph nodes in cervical cancer. a comparsion of two protocols.
Nuclear Medicine Review, 2006, Vol. 9, č. 1, str. 325–329

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Možnosti lymfatického mapování a detekce sentinelové uzliny u časných stádií cervikálního karcinomu.
Čes. Gynek. 2006, Vol. 71, č. 5, str. 411–415

Ševčík L., Klát J., Koliba P., Čuřík R.
Radikalita chirurgické léčby a postavení adjuvantní chemoterapie u nádorů ovaria hraniční malignity.
Čes. Gynek., 2004, vol. 69 č. 6, s. 488–492

Ševčík L., Koliba P., Konderla M., Gráf P., Hlavačka J.
HPV infekce a cervikální intraepiteliální neoplazie.
Čes. Gynek., 2003, vol. 4, s. 237–243

Ševčík L., Koliba P., Konderla M., Gráf P., Hlavačka J.
Velikost virové nálože onkogenních typů HPV u cervikálních neoplázií.
Gynekolog 12, 2003, č. 2, s. 56–61

Ševčík L., Klát J., Koliba P.
Hormonální substituční terapie a zhoubné epiteliální nádory ovaria.
Iatrik, Techne, 2002, č. 7, s. 33–35, ISSN 1213-6891

Ševčík L., Klát J., Koliba P.
Hormonální substituční terapie a nádory ovaria.
Čes. Gynek., 2002, vol. 67, č. 2, s. 55–58

Ševčík L., Koliba P., Gráf P., Konderla M.
HPV infekce u pacientek s cervikální intraepiteliální neoplazií.
Praktická gynekologie 5, 2002, s. 45–46

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Diagnostika, léčba a prognóza pacientek s karcinomem cervixu stádia i B2-bulky.
Čes. Gynek., 64, 1999, č. 3, s. 99–104

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Cross sectional zobrazovací metody v předoperačním stagingu karcinomu cervixu.
Čes. gynek. suppl., 64, 1999, 2, s. 33–34

Ševčík L., Richter D., Mláděnka L., Koliba P., Gráf P.
Indikace adjuvantní radioterapie po radikální operační léčbě časných stádií karcinomu cervixu.
Čes. Gynek., 64, 1999, supl. 1, s. 7

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Postavení second laparotomií v komplexní léčbě karcinomu ovaria.
Čes. gynek., 64, 1999, supl. 1, s. 9–10

Ševčík L., Koliba P., Gráf P.
Diagnostika endometriálních patologií u žen v postmenopauze.
Čes. Gynek., 63, 1998, č. 1, s. 95–97


PŘEDNÁŠKY na CELOSTÁTNÍCH VĚDECKÝCH KONFERENÍCH

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU Ostrava
Léčba karcinomu ovaria v současnosti.
Onkologie v praxi, Brno, 2015

Ševčík L., Gráf P., Mláděnka A., Klát J.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Rekurence u pacientek s karcinomem děložního těla stádia FIGO IA po neradikální operaci.
Konference SNGP, Ostrava, 2014

Ševčík L., Gráf P.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Kolposkopický workshop.
Konference SNGP, Ostrava, 2014

Ševčík L., Gráf P.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Diagnosticko terapeutický algoritmus cervikálních intraepiteliálních neoplazií.
Celostátní konference, Olomouc, 2014

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Borderline tumory ovaria.
Bauerovy dny, Praha 2014

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Agresivní chování nízce rizikového BTO.
Bauerovy dny, Praha 2014

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU, Ostrava
Chemoterapie u karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2-IIA2.
Onkologie v praxi, Brno, 2013

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Kolposkopická expertíza v diagnostice HPV indukovaných lézí děložního hrdla.
Celostátní konference, Olomouc, 2013

Ďurianová S., Ševčík L.
Diagnostika HPV indukovaných lézí.
Celostátní konference, Olomouc, 2013

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Mláděnka A.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU Ostrava
Neoadjuvantní a adjuvantní chemoterapie v léčbě karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2.
18. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno, 11.–12. 1. 2013

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum Porodnicko-gynekologická klinika
Fakultní nemocnice Ostrava a léřská fakulta Ostravské univerzity
Význam kolposkopické expertízy v diagnostice hpv indukovaných lézí děložního hrdla.
2. sjezd České asociace zdravotních laborantů s mezinárodní účastí, Olomouc 6.–7. 12. 2013

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Mláděnka A.
Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava
Onkogynekologické centrum Ostrava
Léčebné možnosti u karcinomu děložního hrdla stádia IB2.
Konference SNGP, Praha, 2012

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z., Mláděnka A.
Léčebné možnosti recidivujícího karcinomu ovaria.
Onkologie v gynekologii a mamologii, 6.–7. 1. 2012

Ševčík L.
Lymfatické mapování v onkogynekologii.
Konference SNGP, Přerov 2.–4. 1. 2012

Ševčík L., Gráf P., Přibyl V.
Kolposkopický workshop.
Konference SNGP, Přerov 2.–4. 1. 2012

Ševčík L.
Klinické využití biopsie sentinelové uzliny u karcinomu děložního hrdla.
2. pražské mezioborové onkologické kolokvium, Praha 26.–27. 1. 2011

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z.
Neoadjuvantní chemoterapie v léčbě karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2.
16. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 7.–8. 1. 2011

Ševčík L., Vantuchová Y.2
Melanom vulvy.
12. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 2007

Ševčík L., Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Koncept sentinelové uzliny u zhoubných nádorů vulvy.
11. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 2006


PŘEDNÁŠKY na MEZINÁRODNÍCH VĚDECKÝCH KONFERENCÍCH

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Mladěnka A., Mysliveček M., Dvořáčková J.
Dept. of Ob./Gyn., University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Olomouc, Czech Republic
Dept. of Pathology, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Evaluation of preoperative positron emission tomography with computed tomography for detecting lymph node metastasis in bulky tumors of cervical cancer.
18th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Liverpool, UK, 19.–22. 10. 2013

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z., Mladěnka A.
Dept. of Ob./Gyn., University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Neoadjuvant preoperative chemotherapy in patiens treated for stage IB2 cervical cancer.
17th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Milano, Italy 11.–14. September 2011

Ševčík L.1, Gráf P.1, Klát J.1, Kraft O.2, Waloschek T.3
1Department of Obstetrics and Gynecology, 2Department of Nuclear Medicine, 3Department of Pathology University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Preoperative And Intraoperative Detection Of Sentinel Lymph Nodes In Patients With Cervical Cancer Undergoing Radical Surgery.
International meeting of International gynecological cancer society, Bangkok, Thailand, 2008

Ševčík L.1, Šimetka O.1, Podešvová H.2, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Waloschek T.3, Kraft O.4
1Dept. of Obstetrics and Gynecology, 2Dept. of Neonatology, 3Dept. of Pathology, 4Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Chemotherapy And Cesarean Section Followed By Radical Surgery In Locally Advanced Cervical Cancer During Pregnancy.
International meeting of International gynecological cancer society, Bangkok, Thailand, 2008

Ševčík L.1, Vantuchová Y.2
1Department of Obstetric and Gynecology, 2Department of Dermatology, University Hospital Ostrava, Czech Republic
Vulvar and vaginal melanoma.
New York, 2007

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
1Dept of Ob/Gyn, 2Dept of Pathology, 3Dept of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Lymph node mapping and sentinel node detection in early stage of cervical carcinoma with combination of 99m tc-nanocolloid and patent blue.
International meeting of International gynecological cancer society, Santa Monica, 2006

Ševčík L.1, Šimetka O.1, Podešvová H.2, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Waloschek T.3, Kraft O.4
1Dept. of Obstetrics and Gynecology, 2Dept. of Neonatology, 3Dept. of Pathology, 4Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Chemotherapy and cesarean section followed by radical surgery in locally advanced cervical cancer during pregnancy.
International meeting of International gynecological cancer society, Santa Monica, 2006

Ševčík L.1, Klát J.1, Koliba P.1, Gráf P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
1Department of Obstetrics and Gynecology, 2Department of Pathology, 3Department of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Sentinel Node Detection In Early Stage Of Cervical Carcinoma.
th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Istanbul, 2005

Vantuchová Y.1, Ševčík L.2, Matečková V.3, Čuřík R.3
1Dpt. of Dermatology, 2Dpt. of Obstetrics and Gynecology, 3Dpt. of Pathology, University Hospital Ostrava, Czech Republic
Paget's disease of the vulva, perineum, anal and gluteal region with underlying invasive and metastatic vulvar carcinoma.
Sevilla, Spain, 2003


VĚDECKÉ PROJEKTY

Udělený Grantový projekt IGA MZ ČR NR 8144-3/2004
Ševčík L.
Význam detekce sentinelové uzliny u časných stádií cervikálního karcinomu.

Žádost o Grantový projekt IGA MZ ČR
Ševčík L.
Možnosti detekce metastatického postižení lymfatických uzlin pomocí 18-FDG PET/CT a lymfatického mapování u časných stádií karcinomu děložního hrdla.

Žádost o Grantový projekt IGA MZ ČR
Klát J., Ševčík L.
Význam histopatologického utrastagingu pro detekci mikroskopického postižení parametrií u časných stádií karcinoju děložního hrdla.


OPONENTSKÉ POSUDKY

Habilitační práce MUDr. Daniely Fišerové, Ph.D.
GPK 1. LF UK a VFN
Implementace ultrazvuku v onkogynekologii.

IGA MZ doc. MUDr. Halaška Michael, Ph.D.
Universita Karlova v Praze
Optimalizace diagnosticko terapeutických postupů u pacientek s diagnostikovaným maligním onemocněním během těhotenství.

IGA MZ prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Universita Karlova v Praze
Význam lymfatického mapování k individualizaci a redukci radikality chirurgické léčby časných stádií karcinomu děložního hrdla.

IGA MZ prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.
Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci
Tkáňové trauma a pooperační stres u pacientek s chirurgicky léčenými časnýkmi stádii karcinomu endometria.

IGA MZ prof. MUDr. David Cibula, CSc.
Fakultní nemocnice v Motole
Projekt NS10037/2008.

IGA MZ RNDR. Tachezy Ruth, Ph.D.
Ústav hematologie a krevní tranfuze
Projekt NR8852-3.

PUBLIKACE

Vantuchová Y., Ševčík L.
Kožní oddělení FN Ostrava
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Agresivní chování nízce rizikového melanomu vulvy – od excize po totální exenteraci pánve.
Onkologie 2018, 12/(1): 17–20

Ševčík L.
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Inhibitory PARP v léčbě karcinomu ovaria.
Onkologická revue 2/2017 str. 38–45

Ševčík L., Škapa P., Vantuchová Y., Benčík V.
Onkogynekologická ambulance ONKOGYN, Ostrava
Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
Kožní oddělení FN Ostrava
Laboratoř patologie, Ben labor, Ostrava
Dlaždicobuněčné prekancerózy vulvy. Historie a současný stav problematiky.
Čes. Gynek. 2016, Vol. 81, č. 3, str. 172–176

Ševčík L., Guňková P.
Onkogynekologické centrum, gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava, LF OU
Rektovaginální píštěl jako komplikace chirurgické léčby u pacientek s karcinomem rekta.
Onkologie 2015, 9/(6): 268–270

Ševčík L.
Léčba karcinomu ovaria v současnosti.
Onkologie, 2015, 9(4) 106–108

Afra Zaal1, Ronald P. Zweemer1, Michael Zikán2, Ladislav Dusek3, Denis Querleu4, Fabrice Lécuru5, Anne-Sophie Bats5, Robert Jach6, Libor Sevcik7, Petar Graf7, Jaroslav Klát7, Grzegorz Dyduch6, Silvia von Mensdorff-Pouilly8, Gemma G. Kenter8, René H. M. Verheijen1, David Cibula2.
1Division of Woman and Baby, Gynaecological Oncology, University Medical Center Utrecht, The Netherlands, 2Gynecological Oncology Centre, Department of Obstetrics and Gynecology, First Faculty of Medicine and General University Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic, 3Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno, Czech Republic, 4Institut Claudius Regaud, Toulouse, France, 5Université Paris Descartes, Sorbonne Paris Cité, Assistance Publique-Hôpitaux de Paris, European Georges-Pompidou Teaching Hospital, Paris, France, 6Jagellonian University Medical College, Krakow, Poland, 7University Hospital Ostrava, Czech Republic, 8Center Gynaecologic Oncology Amsterdam location VU University Medical Center, Amsterdam, The Netherlands
Pelvic lymphadenectomy improves survival in cervical cancer patients with low volume disease in the sentinel node; a retrospective multicentre cohort study.
Gynecologic Oncology, 2013

D. Cibula, N. R. AbuRustum, L. Dusek, M. Zikán, L. Sevcik, G. G. Kenter, D. Querleu, R. Jach, A. S. Bats, G. Dyduch, P. Graf, J. Klat, C. J. I. M. Meijer, E. Mery, R. Verheijen, R. P. Zweemer
Prognostic significance of low volume sentinel lymph node disease in early-stage cervical cancer.
Gynecologic Oncology, 2012 Mar, Volume 124, Issue 3, 496–501

D. Cibula, N. R. Abu-Rustum, L. Dusek, J. Slama, M. Zikán, A. Zaal, L. Sevcik, G. G. Kenter, D. Qerleu, R. Jach, A. S. Bats, G. Dyduch, P. Graf, J. Klat, C. J. I. M. Meijer, E. Mery, R. Verheijen, R. P. Zweemer
Bilateral ultrastaging of sentinel lymph node in cervical cancer: Lowering the false-negative rate and improving the detection of micrometastasis.
Gynecologic Oncology, 2012 Dec; 127(3): v462–6

Ševčík L.
Léčebné možnosti relabujícího karcinomu ovaria.
Remedia, -- ISSN 0862-8947 --, Roč. 22, č. 1 (2012), s. 86–93

Ševčík L.
Komentář ke studii.
Farmakoterapie, -- ISSN 1801-2009 --, Roč. 8, č. 2

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3, Jalůvková Z.1
Lymfatické mapování u karcinomu čípku děložního.
Klinická onkologie, 2008, roč. 21, č. 1, str. 26–30

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Lymfatické mapování a detekce sentinelové uzliny kombinovanou metodou pomocí nanokoloidu technecia Tc-99 a patentní modři u časných stádií cervikálního karcinomu.
Čes. Gynek. 2007, Vol. 72, č. 2, str. 120–125

Kraft O.3, Ševčík L.1, Klát J.1, Čuřík R.2
Detection of sentinel lymph nodes in cervical cancer. a comparsion of two protocols.
Nuclear Medicine Review, 2006, Vol. 9, č. 1, str. 325–329

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Možnosti lymfatického mapování a detekce sentinelové uzliny u časných stádií cervikálního karcinomu.
Čes. Gynek. 2006, Vol. 71, č. 5, str. 411–415

Ševčík L., Klát J., Koliba P., Čuřík R.
Radikalita chirurgické léčby a postavení adjuvantní chemoterapie u nádorů ovaria hraniční malignity.
Čes. Gynek., 2004, vol. 69 č. 6, s. 488–492

Ševčík L., Koliba P., Konderla M., Gráf P., Hlavačka J.
HPV infekce a cervikální intraepiteliální neoplazie.
Čes. Gynek., 2003, vol. 4, s. 237–243

Ševčík L., Koliba P., Konderla M., Gráf P., Hlavačka J.
Velikost virové nálože onkogenních typů HPV u cervikálních neoplázií.
Gynekolog 12, 2003, č. 2, s. 56–61

Ševčík L., Klát J., Koliba P.
Hormonální substituční terapie a zhoubné epiteliální nádory ovaria.
Iatrik, Techne, 2002, č. 7, s. 33–35, ISSN 1213-6891

Ševčík L., Klát J., Koliba P.
Hormonální substituční terapie a nádory ovaria.
Čes. Gynek., 2002, vol. 67, č. 2, s. 55–58

Ševčík L., Koliba P., Gráf P., Konderla M.
HPV infekce u pacientek s cervikální intraepiteliální neoplazií.
Praktická gynekologie 5, 2002, s. 45–46

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Diagnostika, léčba a prognóza pacientek s karcinomem cervixu stádia i B2-bulky.
Čes. Gynek., 64, 1999, č. 3, s. 99–104

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Cross sectional zobrazovací metody v předoperačním stagingu karcinomu cervixu.
Čes. gynek. suppl., 64, 1999, 2, s. 33–34

Ševčík L., Richter D., Mláděnka L., Koliba P., Gráf P.
Indikace adjuvantní radioterapie po radikální operační léčbě časných stádií karcinomu cervixu.
Čes. Gynek., 64, 1999, supl. 1, s. 7

Ševčík L., Mláděnka J., Koliba P., Gráf P.
Postavení second laparotomií v komplexní léčbě karcinomu ovaria.
Čes. gynek., 64, 1999, supl. 1, s. 9–10

Ševčík L., Koliba P., Gráf P.
Diagnostika endometriálních patologií u žen v postmenopauze.
Čes. Gynek., 63, 1998, č. 1, s. 95–97


PŘEDNÁŠKY na CELOSTÁTNÍCH VĚDECKÝCH KONFERENÍCH

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU Ostrava
Léčba karcinomu ovaria v současnosti.
Onkologie v praxi, Brno, 2015

Ševčík L., Gráf P., Mláděnka A., Klát J.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Rekurence u pacientek s karcinomem děložního těla stádia FIGO IA po neradikální operaci.
Konference SNGP, Ostrava, 2014

Ševčík L., Gráf P.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Kolposkopický workshop.
Konference SNGP, Ostrava, 2014

Ševčík L., Gráf P.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Diagnosticko terapeutický algoritmus cervikálních intraepiteliálních neoplazií.
Celostátní konference, Olomouc, 2014

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Borderline tumory ovaria.
Bauerovy dny, Praha 2014

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Agresivní chování nízce rizikového BTO.
Bauerovy dny, Praha 2014

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU, Ostrava
Chemoterapie u karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2-IIA2.
Onkologie v praxi, Brno, 2013

Ševčík L.
Porodnicko-gynekologická klinika OU a Fakultní nemocnice Ostrava
Kolposkopická expertíza v diagnostice HPV indukovaných lézí děložního hrdla.
Celostátní konference, Olomouc, 2013

Ďurianová S., Ševčík L.
Diagnostika HPV indukovaných lézí.
Celostátní konference, Olomouc, 2013

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Mláděnka A.
Onkogynekologické centrum PGK FN a LF OU Ostrava
Neoadjuvantní a adjuvantní chemoterapie v léčbě karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2.
18. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno, 11.–12. 1. 2013

Ševčík L.
Onkogynekologické centrum Porodnicko-gynekologická klinika
Fakultní nemocnice Ostrava a léřská fakulta Ostravské univerzity
Význam kolposkopické expertízy v diagnostice hpv indukovaných lézí děložního hrdla.
2. sjezd České asociace zdravotních laborantů s mezinárodní účastí, Olomouc 6.–7. 12. 2013

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Mláděnka A.
Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava
Onkogynekologické centrum Ostrava
Léčebné možnosti u karcinomu děložního hrdla stádia IB2.
Konference SNGP, Praha, 2012

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z., Mláděnka A.
Léčebné možnosti recidivujícího karcinomu ovaria.
Onkologie v gynekologii a mamologii, 6.–7. 1. 2012

Ševčík L.
Lymfatické mapování v onkogynekologii.
Konference SNGP, Přerov 2.–4. 1. 2012

Ševčík L., Gráf P., Přibyl V.
Kolposkopický workshop.
Konference SNGP, Přerov 2.–4. 1. 2012

Ševčík L.
Klinické využití biopsie sentinelové uzliny u karcinomu děložního hrdla.
2. pražské mezioborové onkologické kolokvium, Praha 26.–27. 1. 2011

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z.
Neoadjuvantní chemoterapie v léčbě karcinomu děložního hrdla stádia FIGO IB2.
16. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 7.–8. 1. 2011

Ševčík L., Vantuchová Y.2
Melanom vulvy.
12. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 2007

Ševčík L., Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
Koncept sentinelové uzliny u zhoubných nádorů vulvy.
11. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mamologii, Brno 2006


PŘEDNÁŠKY na MEZINÁRODNÍCH VĚDECKÝCH KONFERENCÍCH

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Mladěnka A., Mysliveček M., Dvořáčková J.
Dept. of Ob./Gyn., University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Olomouc, Czech Republic
Dept. of Pathology, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Evaluation of preoperative positron emission tomography with computed tomography for detecting lymph node metastasis in bulky tumors of cervical cancer.
18th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Liverpool, UK, 19.–22. 10. 2013

Ševčík L., Klát J., Gráf P., Jalůvková Z., Mladěnka A.
Dept. of Ob./Gyn., University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Neoadjuvant preoperative chemotherapy in patiens treated for stage IB2 cervical cancer.
17th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Milano, Italy 11.–14. September 2011

Ševčík L.1, Gráf P.1, Klát J.1, Kraft O.2, Waloschek T.3
1Department of Obstetrics and Gynecology, 2Department of Nuclear Medicine, 3Department of Pathology University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Preoperative And Intraoperative Detection Of Sentinel Lymph Nodes In Patients With Cervical Cancer Undergoing Radical Surgery.
International meeting of International gynecological cancer society, Bangkok, Thailand, 2008

Ševčík L.1, Šimetka O.1, Podešvová H.2, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Waloschek T.3, Kraft O.4
1Dept. of Obstetrics and Gynecology, 2Dept. of Neonatology, 3Dept. of Pathology, 4Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Chemotherapy And Cesarean Section Followed By Radical Surgery In Locally Advanced Cervical Cancer During Pregnancy.
International meeting of International gynecological cancer society, Bangkok, Thailand, 2008

Ševčík L.1, Vantuchová Y.2
1Department of Obstetric and Gynecology, 2Department of Dermatology, University Hospital Ostrava, Czech Republic
Vulvar and vaginal melanoma.
New York, 2007

Ševčík L.1, Klát J.1, Gráf P.1, Koliba P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
1Dept of Ob/Gyn, 2Dept of Pathology, 3Dept of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Lymph node mapping and sentinel node detection in early stage of cervical carcinoma with combination of 99m tc-nanocolloid and patent blue.
International meeting of International gynecological cancer society, Santa Monica, 2006

Ševčík L.1, Šimetka O.1, Podešvová H.2, Klát J.1, Gráf P.1, Jalůvková Z.1, Waloschek T.3, Kraft O.4
1Dept. of Obstetrics and Gynecology, 2Dept. of Neonatology, 3Dept. of Pathology, 4Dept. of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Chemotherapy and cesarean section followed by radical surgery in locally advanced cervical cancer during pregnancy.
International meeting of International gynecological cancer society, Santa Monica, 2006

Ševčík L.1, Klát J.1, Koliba P.1, Gráf P.1, Čuřík R.2, Kraft O.3
1Department of Obstetrics and Gynecology, 2Department of Pathology, 3Department of Nuclear Medicine, University Hospital, Ostrava, Czech Republic
Sentinel Node Detection In Early Stage Of Cervical Carcinoma.
th international meeting of European society of Gynecological Oncology, Istanbul, 2005

Vantuchová Y.1, Ševčík L.2, Matečková V.3, Čuřík R.3
1Dpt. of Dermatology, 2Dpt. of Obstetrics and Gynecology, 3Dpt. of Pathology, University Hospital Ostrava, Czech Republic
Paget's disease of the vulva, perineum, anal and gluteal region with underlying invasive and metastatic vulvar carcinoma.
Sevilla, Spain, 2003


VĚDECKÉ PROJEKTY

Udělený Grantový projekt IGA MZ ČR NR 8144-3/2004
Ševčík L.
Význam detekce sentinelové uzliny u časných stádií cervikálního karcinomu.

Žádost o Grantový projekt IGA MZ ČR
Ševčík L.
Možnosti detekce metastatického postižení lymfatických uzlin pomocí 18-FDG PET/CT a lymfatického mapování u časných stádií karcinomu děložního hrdla.

Žádost o Grantový projekt IGA MZ ČR
Klát J., Ševčík L.
Význam histopatologického utrastagingu pro detekci mikroskopického postižení parametrií u časných stádií karcinoju děložního hrdla.


OPONENTSKÉ POSUDKY

Habilitační práce MUDr. Daniely Fišerové, Ph.D.
GPK 1. LF UK a VFN
Implementace ultrazvuku v onkogynekologii.

IGA MZ doc. MUDr. Halaška Michael, Ph.D.
Universita Karlova v Praze
Optimalizace diagnosticko terapeutických postupů u pacientek s diagnostikovaným maligním onemocněním během těhotenství.

IGA MZ prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Universita Karlova v Praze
Význam lymfatického mapování k individualizaci a redukci radikality chirurgické léčby časných stádií karcinomu děložního hrdla.

IGA MZ prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.
Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci
Tkáňové trauma a pooperační stres u pacientek s chirurgicky léčenými časnýkmi stádii karcinomu endometria.

IGA MZ prof. MUDr. David Cibula, CSc.
Fakultní nemocnice v Motole
Projekt NS10037/2008.

IGA MZ RNDR. Tachezy Ruth, Ph.D.
Ústav hematologie a krevní tranfuze
Projekt NR8852-3.

Genitální bradavice (condylomata acuminata) jsou nezhoubné útvary v oblasti zevních rodidel, pochvy, hráze a konečníku, vznikající po infekci lidským papilomavirem (HPV) nízkého rizika pro vznik rakoviny, nejčastěji genotypem 6 a 11.

Přestože je HPV infekce častá, během života se s ní setká 75 % žen a mužů, klinické projevy jsou málo časté. Genitální bradavice se projeví jen asi u 1 % sexuálně aktivních žen a mužů s maximem výskytu mezi 20.–24. rokem života. Postihují jak muže, tak ženy, přenos infekce je nejčastější sexuálním stykem, léčba je problematická a výsev bradavic se často vrací. Preservativ výrazně snižuje virovou nálož a tím pravděpodobnost nakažení, nechrání však proti infekci ve sto procentech. 

Klinická diagnóza by měla potvrzena histologicky z odebraného tkáňového vzorku.

Klinicky manifestovaná kondylomata jsou nakažlivější než subklinická, HPV však může přetrvávat v latentní formě v bazálních vrstvách sliznice či kůže a při oslabení organismu se znovu objevit. Inkubační doba se pohybuje nejčastěji mezi 2.–6. měsícem, v ojedinělých případech však může být až 20 měsíců.

Cílem léčby je odstranění výrůstků se snížením pravděpodobnosti přenosu infekce, nikoli odstranění HPV infekce, která není citlivá na virostatika.  

Po chirurgickém odstranění ložisek je možné léčbu zvláště při recidivách doplnit lokální medikamentózní léčbou.

V současnosti jsou na trhu tři přípravky určené pro lokální léčbu samotným pacientem.

Krém 5 % imiquimodu (ALDARA), který patří mezi imunomodulátory s lokálním uvolňováním cytokinů – (IF, TNF, IL). Krém si aplikuje pacient 3x týdně na noc po dobu 1–3 měsíců. Účinnost je uváděna mezi 56–84 % případů, recidivy ve 20 % případů. 

Gel 0,5 % podophyllotoxinu (WARTEC). Gel si aplikuje pacient 2x denně po dobu 3 dnů, po té 4 dny vynechá, celkem je možno tuto léčbu aplikovat 4x. Účinnost léčby je uváděna kolem 78 %, recidivy mezi 25–65 %. Přípravek je kontraindikován v graviditě.

Mast s 10 % sinekatechiny (VEREGEN) obsahující výtažky z listů zeleného čaje, které mají protizánětlivé, protivirové, antioxidační a antiproliferativní účinky. Účinnost je kolem 50 %, recidivy okolo 5 %.

Tip Title
zpět na ÚVOD
Tip Title
začátek ONKOGYN
Tip Title
začátek OBORY PŮSOBENÍ
Tip Title
začátek MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Tip Title
začátek NÁŠ TÝM
Tip Title
začátek PUBLIKACE – AUDIOVIDEO – CERTIFIKÁTY
Tip Title
začátek FOTOGALERIE
Tip Title
začátek KONTAKT

Většina nemocí je vyléčitelná, pokud je zavčas diagnostikována

Jsme tým s vysokou erudicí, zkušenostmi v diagnostice, léčbě přednádorových stavů a gynekologických nádorů.

Onkogyn s.r.o., váš průvodce onkogynekologií

Vítáme vás na stránkách soukromého zdravotnického zařízení, ve kterém lékaři se specializací onkogynekologie, onkodermatologie a s nadstavbovou atestací z klinické onkologie, s funkční licencí KOLPOSKOPICKÉ EXPERTÍZY a s certifikátem pro ONKOLOGICKOU CYTOLOGII provádějí specializovaná vyšetření, jejímž cílem je diagnostika gynekologických přednádorových stavů nebo nádorů, na které bylo vysloveno podezření vaším gynekologem nebo dermatologem.

Pokud jste byla odeslána do naší specializované ambulance a nyní máte obavu z toho, co vás čeká, můžete se na našich stránkách blíže seznámit s problematikou a najít odpovědi na vaše otázky.

Klinické vyšetření a mikroskopické vyhodnocení odběrů provádí stejný tým lidí, což umožňuje přesnější a efektivnější diagnostiku.

Kromě kolposkopické a vulvoskopické expertízy provádíme v našem zařízení odběr cytologií do tekutého média (LBC Liquid based cytology–thin prep), HPV DNA testy COBAS. k průkazu účinnosti nádorové brzdy lze v naší laboratoři diagnostikovat funkčnost tumor supresorových genů pomocí NOVÝCH DIAGNOSTICKÝCH METOD.

Po klinickém vyšetření je provedeno sonografické vyšetření malé pánve vaginální sondou, v indikovaných případech i sonografické vyšetření celé dutiny břišní abdominální sondou.

Přesná diagnóza s průkazem rizikových prognostických faktorů je nezbytným předpokladem pro výběr správného léčebného postupu.

MUDr. Libor Ševčík, Ph. D.
onkogynekolog

Obory působení

Obory působení

Mohlo by vás zajímat

Najdete zde veškeré informace týkající se vyšetření, typů onemocnění nebo vysvětlení odborných termínů z výsledků vyšetření.

Náš tým

V našem týmu naleznete kromě onkogynekologa a lékaře v oboru dermatologie a venerologie také tým instrumentářů, patologa z bioptické laboratoře, zdravotní sestry či odbornou asistentku.

MUDr. Libor Ševčík, Ph.D. – onkogynekologie
Lékař s mnohaletou praxí v oboru onkogynekologie, zabývající se diagnostikou a léčbou přednádorových stavů a zhoubných nádorů včetně radikální onkochirurgie.

Je nositelem dvou atestací z gynekologie a porodnictví, atestace z onkogynekologie, atestace z klinické onkologie, funkční licence kolposkopické expertízy a certifikátu pro gynekologickou onkologickou cytologii.

Doktorandská práce byla vypracována na téma diagnostika a léčba HPV indukovaných lézí. Onkologické problematice je věnována bohatá přednášková a publikační činnost.

Je členem výboru onkogynekologické sekce České gynekologické a porodnické společnosti, členem Evropské společnosti gynekologické onkologie a členem Mezinárodní společnosti gynekologických zhoubných nádoru.

Vzdělání
1984 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1988 – atestace I.stupně z gynekologie a porodnictví
1990 – atestace II.stupně z gynekologie a porodnictví
1991–1993 – kurz onkologické cytologie – IPVZ, certifikát Mezinárodní cytologické společnosti
2000 – nadstavbová atestace z klinické onkologie
2003 – akademický titul Ph.D.

Přehled praxe
1984–1990 – Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Karviná – sekundární lékař
1990–2015 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – vedoucí lékař onkogynekologického centra
MUDr. Libor Ševčík, Ph.D. – onkogynekologie
Lékař s mnohaletou praxí v oboru onkogynekologie, zabývající se diagnostikou a léčbou přednádorových stavů a zhoubných nádorů včetně radikální onkochirurgie.

Je nositelem dvou atestací z gynekologie a porodnictví, atestace z onkogynekologie, atestace z klinické onkologie, funkční licence kolposkopické expertízy a certifikátu pro gynekologickou onkologickou cytologii.

Doktorandská práce byla vypracována na téma diagnostika a léčba HPV indukovaných lézí. Onkologické problematice je věnována bohatá přednášková a publikační činnost.

Je členem výboru onkogynekologické sekce České gynekologické a porodnické společnosti, členem Evropské společnosti gynekologické onkologie a členem Mezinárodní společnosti gynekologických zhoubných nádoru.

Vzdělání
1984 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1988 – atestace I.stupně z gynekologie a porodnictví
1990 – atestace II.stupně z gynekologie a porodnictví
1991–1993 – kurz onkologické cytologie – IPVZ, certifikát Mezinárodní cytologické společnosti
2000 – nadstavbová atestace z klinické onkologie
2003 – akademický titul Ph.D.

Přehled praxe
1984–1990 – Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Karviná – sekundární lékař
1990–2015 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – vedoucí lékař onkogynekologického centra

MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D. – gynekologická dermatologie a venerologie
Lékařka s mnohaletou praxí v oboru dermatologie a venerologie se specializací v onkodermatologií, je vedoucím mezioborové ambulance pro kožní nádory a melanomy.

Vzdělání
1983 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1987 – atestace I.stupně z dermatovenerologie
1994 – atestace II.stupně z dermatovenerologie
1997 – lymfologický kurz
2002 – nadstavbová atestace z klinické onkologie
2007 – akademický titul Ph.D.

Přehled praxe
1983–1984 – interní oddělení KÚNZ Ostrava Zábřeh – sekundární lékař
1984–1992 – kožní oddělení Nemocnice Vítkovice – sekundární lékař
1992–1996 – kožní oddělení Fakultní nemocnice Ostrava – sekundární lékař
1996–dosud – kožní oddělení Fakultní nemocnice Ostrava – primářka
MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D. – gynekologická dermatologie a venerologie
Lékařka s mnohaletou praxí v oboru dermatologie a venerologie se specializací v onkodermatologií, je vedoucím mezioborové ambulance pro kožní nádory a melanomy.

Vzdělání
1983 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1987 – atestace I.stupně z dermatovenerologie
1994 – atestace II.stupně z dermatovenerologie
1997 – lymfologický kurz
2002 – nadstavbová atestace z klinické onkologie
2007 – akademický titul Ph.D.

Přehled praxe
1983–1984 – interní oddělení KÚNZ Ostrava Zábřeh – sekundární lékař
1984–1992 – kožní oddělení Nemocnice Vítkovice – sekundární lékař
1992–1996 – kožní oddělení Fakultní nemocnice Ostrava – sekundární lékař
1996–dosud – kožní oddělení Fakultní nemocnice Ostrava – primářka

MUDr. Dalibor Svrčina
Lékař s mnohaletou praxí v oboru anesteziologie, resuscitace a urgentní medicíny.

Vzdělání
1981 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1984 – atestace I.stupně z anesteziologie a resuscitace
1990 – atestace II.stupně z anesteziologie a resuscitace
1999 – nadstavbová atestace z urgentní medicíny

Přehled praxe
1981–1986 – Anesteziologicko resuscitační oddělení – Nemocnice Vítkovice – sekundární lékař
1990–1996 – Anesteziologicko resuscitační oddělení – Nemocnice Vítkovice – zástupce primáře
1996–2001 – primář městské záchranné služby v Ostravě
2001–2010 – hlavní lékař a a zástupce ředitele Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje
2010–2017 – primář centrálního příjmu a emergency Městské nemocnice Ostrava
2017–dosud – lékař centrálního příjmu a emergency Městské nemocnice Ostrava
2004–dosud – privátní lékař v oboru anesteziologie a urgentní medicíny
MUDr. Dalibor Svrčina
Lékař s mnohaletou praxí v oboru anesteziologie, resuscitace a urgentní medicíny.

Vzdělání
1981 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1984 – atestace I.stupně z anesteziologie a resuscitace
1990 – atestace II.stupně z anesteziologie a resuscitace
1999 – nadstavbová atestace z urgentní medicíny

Přehled praxe
1981–1986 – Anesteziologicko resuscitační oddělení – Nemocnice Vítkovice – sekundární lékař
1990–1996 – Anesteziologicko resuscitační oddělení – Nemocnice Vítkovice – zástupce primáře
1996–2001 – primář městské záchranné služby v Ostravě
2001–2010 – hlavní lékař a a zástupce ředitele Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje
2010–2017 – primář centrálního příjmu a emergency Městské nemocnice Ostrava
2017–dosud – lékař centrálního příjmu a emergency Městské nemocnice Ostrava
2004–dosud – privátní lékař v oboru anesteziologie a urgentní medicíny

MUDr. Vladimír Benčík
Lékař s mnohaletou praxí v oboru patologie.

Vzdělání
1983 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1987 – atestace I. stupně z patologické anatomie
1997 – atestace II. stupně z patologické anatomie

Přehled praxe
1983–1989 – oddělení patologické anatomie KÚNZ Ostrava
1989–1992 – oddělení patologické anatomie Slezská nemocnice Opava
1995–1998 – CGB cytogenetická a bioptická laboratoř Ostrava
1998–2000 – Ústav patologie FN Ostrava
2000–2003 – Onkologické centrum Nový Jičín
2003–dosud – Ben Labor s.r.o. – vedoucí lékař
MUDr. Vladimír Benčík
Lékař s mnohaletou praxí v oboru patologie.

Vzdělání
1983 – promoce na LF UP Olomouc, Všeobecné lékařství – MUDr.
1987 – atestace I. stupně z patologické anatomie
1997 – atestace II. stupně z patologické anatomie

Přehled praxe
1983–1989 – oddělení patologické anatomie KÚNZ Ostrava
1989–1992 – oddělení patologické anatomie Slezská nemocnice Opava
1995–1998 – CGB cytogenetická a bioptická laboratoř Ostrava
1998–2000 – Ústav patologie FN Ostrava
2000–2003 – Onkologické centrum Nový Jičín
2003–dosud – Ben Labor s.r.o. – vedoucí lékař

Sylvie Ďurianová
Asistentka lékaře, cytotechnolog bioptické a cytologické laboratoře.

Vzdělání
1994 – maturita na střední průmyslové škole chemické v Ostravě
1996 – certifikát gynekologické onkologické cytologie

Přehled praxe
1994–1995 – Krajská hygienická stanice v Ostravě – odborný pracovník antibiotického centra
1995–2008 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – cytotechnolog cytologické laboratoře
2008–2015 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – vedoucí laborantka cytologické laboratoře
2015–dosud – cytotechnolog bioptické a cytologické laboratoře Benlabor s.r.o.
Sylvie Ďurianová
Asistentka lékaře, cytotechnolog bioptické a cytologické laboratoře.

Vzdělání
1994 – maturita na střední průmyslové škole chemické v Ostravě
1996 – certifikát gynekologické onkologické cytologie

Přehled praxe
1994–1995 – Krajská hygienická stanice v Ostravě – odborný pracovník antibiotického centra
1995–2008 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – cytotechnolog cytologické laboratoře
2008–2015 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – vedoucí laborantka cytologické laboratoře
2015–dosud – cytotechnolog bioptické a cytologické laboratoře Benlabor s.r.o.

Alena Stebnická
Zdravotní sestra.

Vzdělání
1977 – maturita na střední zdravotní škole o oboru zdravotní sestra

Přehled praxe
1977–1979 – Interní oddělení Vítkovické nemocnice
1979–1983 – JIP interního oddělení Vítkovické nemocnice
1985–1990 – Kožní ambulance, poliklinika Hrabůvka
1993–dosud – ambulance praktického lékaře, poliklinika Hrabůvka
Alena Stebnická
Zdravotní sestra.

Vzdělání
1977 – maturita na střední zdravotní škole o oboru zdravotní sestra

Přehled praxe
1977–1979 – Interní oddělení Vítkovické nemocnice
1979–1983 – JIP interního oddělení Vítkovické nemocnice
1985–1990 – Kožní ambulance, poliklinika Hrabůvka
1993–dosud – ambulance praktického lékaře, poliklinika Hrabůvka

Vladimíra Rašková
Instrumentářka a zdravotní sestra.

Vzdělání
1987 – maturita na střední zdravotní škole o oboru zdravotní sestra
1994 – specializační studium v oboru instrumentování na operačním sále

Přehled praxe
1987–2002 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech
2006–2007 – Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Ostrava – instrumentářka na operačních sálech
2007–2008 – Gynekologicko-porodnické oddělení – instrumentářka na operačních sálech
2008–2017 – Malík s.r.o. Gynekologie a porodnictví – zdravotní sestra a instrumentářka na operačním sále
2017–dosud – Oční klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech
Vladimíra Rašková
Instrumentářka a zdravotní sestra.

Vzdělání
1987 – maturita na střední zdravotní škole o oboru zdravotní sestra
1994 – specializační studium v oboru instrumentování na operačním sále

Přehled praxe
1987–2002 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech
2006–2007 – Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Ostrava – instrumentářka na operačních sálech
2007–2008 – Gynekologicko-porodnické oddělení – instrumentářka na operačních sálech
2008–2017 – Malík s.r.o. Gynekologie a porodnictví – zdravotní sestra a instrumentářka na operačním sále
2017–dosud – Oční klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech

Karin Bomboňová
Instrumentářka a zdravotní sestra.

Vzdělání
1996 – maturita na střední zdravotní škole v oboru zdravotní sestra

Přehled praxe
1996–1998 – Stomatochirurgické oddělení Městské nemocnice Ostrava – instrumentářka na operačním sále
1998–2001 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech
2012–dosud – Malík s.r.o. Gynekologie a porodnictví – zdravotní sestra a instrumentářka na operačním sále
Karin Bomboňová
Instrumentářka a zdravotní sestra.

Vzdělání
1996 – maturita na střední zdravotní škole v oboru zdravotní sestra

Přehled praxe
1996–1998 – Stomatochirurgické oddělení Městské nemocnice Ostrava – instrumentářka na operačním sále
1998–2001 – Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě – instrumentářka na operačních sálech
2012–dosud – Malík s.r.o. Gynekologie a porodnictví – zdravotní sestra a instrumentářka na operačním sále

Fotogalerie

Kontakt

ordinační a provozní doba
seznam smluvních pojišťoven
111
201
205
207
211
213
Kostelní 11/4, Moravská Ostrava, 702 00 ● tel.: 732 610 425 ● e𛰃mail: info@onkogyn.cz ● IČ: 04915003
Společnost je vedená u Krajského soudu v Ostravě, oddíl C, vložka 65589